Šikana

Šikana je závažný problém, který může zanechat dlouhodobé následky na psychickém i fyzickém zdraví dětí. Každý rodič chce, aby jeho dítě bylo ve škole v bezpečí a aby se mohlo soustředit na vzdělávání a rozvoj bez strachu a obav. Včasné rozpoznání šikany a správná reakce rodičů mohou situaci výrazně ovlivnit. Šikana totiž není pouze o fyzickém násilí nebo nadávkách – zahrnuje i méně nápadné formy, jako je vylučování z kolektivu, psychický nátlak či opakované ponižování. Je proto důležité, aby rodiče měli povědomí o tom, jak šikana vypadá a jaké příznaky ji mohou signalizovat.

Šikana je opakovaná a záměrná forma chování, kdy se jedinec nebo skupina snaží někomu ublížit, zastrašit ho nebo jej vyřadit ze sociálního kolektivu. Na rozdíl od běžných konfliktů mezi dětmi, které často vznikají přirozeně a bývají řešeny bez dlouhodobých negativních dopadů, šikana zahrnuje systematické a cílené ubližování, kde oběť je zpravidla v pozici slabšího, který se nedokáže nebo nemůže účinně bránit. Šikana je proto závažným sociálním problémem, který negativně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví oběti a často vede k dlouhodobým následkům. Tento fenomén je pro dítě velmi zraňující a dopadá na všechny oblasti související s kvalitou jeho života.

Rozdíl mezi šikanou a běžnými konflikty

Běžné konflikty jsou přirozenou součástí dětského vývoje – děti se v nich učí vyjednávat, rozumět emocím a řešit spory. Tyto situace bývají jednorázové a všechny zúčastněné strany mají srovnatelnou možnost se bránit. Šikana se naopak projevuje jako dlouhodobé a opakované chování, kdy útočník úmyslně uplatňuje svoji převahu nad obětí, ať už fyzickou, psychickou nebo sociální. Agresor v šikaně má obvykle vyšší postavení v sociální skupině nebo fyzickou či psychologickou výhodu, kterou systematicky využívá k zastrašení či ovládnutí oběti. Děti často argumentují tím, že je to jen hra. Ovšem rozdíl mezi hrou a šikanou či ostrakizací je v tom, že při hře se baví obě strany, ale v rámci šikany profituje jen jedna.

Příklady chování, které šikanu definují

• Opakované ubližování – Šikana se odlišuje od jednorázových konfliktů právě svojí opakovaností. Agresor pravidelně opakuje svoje chování a záměrně tím způsobuje oběti bolest a utrpení.
• Zastrašování a vydírání – V šikaně často dochází k vydírání oběti, například výhrůžkami o fyzickém násilí, pokud oběť něco neudělá podle přání agresora.
• Záměrné vyloučení a ignorování – Šikana může mít formu manipulace s přátelskými vztahy, kdy agresor podněcuje ostatní, aby oběť ignorovali, vylučovali z her či skupinových aktivit a tím jí způsobovali pocit osamění a ztráty podpory.

Typy šikany

Fyzická šikana

Fyzická šikana se projevuje přímým fyzickým násilím a patří k nejsnadněji rozpoznatelným formám šikany, protože často zanechává viditelné stopy. Existuje mnoho různých projevů fyzické šikany, které mohou oběť výrazně ovlivnit. Jedním z nejběžnějších projevů je bití a kopání. Útočník používá ruce, nohy nebo předměty k tomu, aby oběti ublížil, což může zahrnovat rány pěstmi, kopance či facky. Tento typ útoku obvykle zanechává viditelné modřiny, škrábance nebo boule, které oběti způsobují bolest a ovlivňují její každodenní fungování.

Další častou formou je tahání za vlasy, při němž útočník násilně chytí oběť za vlasy a taháním či kroucením jí způsobuje bolest. Tento akt není jen bolestivý, ale i ponižující a mnohdy vede k úzkosti a strachu z opakovaného napadení. Dalším projevem fyzické šikany je škrábání a kousání, kdy útočník používá nehty nebo zuby, aby oběti způsobil bolest. Běžně se objevuje i strkání a srážení k zemi. Útočník oběť strká, zakopává o ni nebo ji tlačí do zdí či překážek.

Závažný typ fyzické šikany představuje škrcení. Útočník při něm oběť násilně drží kolem krku a ohrožuje ji na zdraví, či dokonce na životě. Tento druh napadení obvykle zanechává na krku oběti viditelné otisky nebo modřiny. Je mimořádně traumatický, takže může vést k vážným psychickým následkům. K fyzické šikaně patří i poškozování osobních věcí, při němž útočník úmyslně ničí majetek oběti, například oblečení, školní pomůcky nebo mobilní telefon. Dítě tímto ztrácí pocit bezpečí a jistoty. To mu způsobuje nejen stres, ale i finanční ztráty spojené s náhradou poškozeného majetku.

Šikana může také zahrnovat blokování pohybu a držení, při kterém útočník oběti brání ve volném pohybu. Zamkne ji třeba ve třídě či na záchodech nebo se jí postaví do cesty. Další formou je způsobování bolesti a ubližování pomocí předmětů, jako jsou například pravítka, pera nebo kameny. Mimořádně závažnou formou fyzické šikany je skupinové napadení, při kterém se několik útočníků spojí, aby fyzicky napadli jednoho spolužáka. Pro oběť je skupinové napadení extrémně traumatické, protože je vystavena převaze útočníků. Takový zážitek může vést k vážným fyzickým zraněním a zanechává hluboké psychické trauma.

Fyzická šikana je závažným problémem, který může mít dlouhodobé dopady na zdraví a psychiku oběti. Děti, které jsou jí vystaveny, bývají často traumatizovány a mohou zažívat pocity strachu, bezmoci a izolace. Tato traumata se zpravidla léčí po celý zbytek života. Je důležité, aby rodiče a učitelé dokázali tyto projevy rozpoznat a adekvátně reagovali, aby ochránili dítě a zajistili mu bezpečné prostředí.

Verbální šikana

Verbální šikana je zákeřnou formou ubližování. Nezanechává totiž fyzické stopy, ale její dopady na psychiku oběti bývají stejně devastující jako fyzické násilí. Útočníci používají slova jako zbraně a cílem jejich útoků je ponížit, zastrašit nebo zranit oběť. Formy této šikany mohou být různorodé a zahrnují několik typických projevů. K nejčastějším z nich patří nadávky a urážky. Útočník pravidelně uráží oběť, dává jí hanlivé přezdívky nebo ji zesměšňuje kvůli vzhledu, inteligenci či rodině. Takové urážky mohou zásadně narušit sebevědomí oběti, která si postupně začne připadat méněcenná. Stejně závažným projevem je posměch a ponižování. Útočník při něm využívá cokoli, co lze na oběti zesměšnit – ať už jde o její vzhled, chování, nebo jiné odlišnosti. Neustálé ponižování může vést k tomu, že se oběť začne stranit ostatních, aby se vyhnula hrozícím útokům.

Další formou verbální šikany je šíření pomluv, kdy útočník o oběti roznáší lži nebo zkreslené informace, které jí mají ublížit. Pomluvy často vedou k izolaci oběti a ztrátě jejích přátel. K verbální šikaně také patří vyhrožování a zastrašování, kdy útočník vyhrožuje fyzickým násilím nebo zničením vztahů oběti, pokud se nepodvolí jeho přáním. Někteří útočníci využívají sarkasmus a ironii, aby oběť zesměšnili „nevinnými“ poznámkami, které se tváří jako vtipy, ale přitom velmi zraňují. Tento způsob útoku zanechává oběť zmatenou a nejistou, protože často není jasné, zda byla poznámka míněna vážně. Podobně i vyzývání k reakci nebo neustálá provokace mohou oběť vyvést z míry a způsobit u ní pocit bezmoci, protože nemá možnost se bránit.

K dlouhodobému poškození sebevědomí může vést také neustálá kritika a zpochybňování schopností oběti. Útočník relativizuje hodnotu oběti, její inteligenci či schopnosti, což vede k tomu, že oběť o sobě začne pochybovat a ztrácí víru ve své dovednosti. Oběť bývá často také zesměšňována za projevy emocí. Útočník se jí směje nebo ji kritizuje za pláč či úzkost, a tak ji nutí emoce potlačovat. K verbální šikaně patří i taktika izolace a ignorování. Útočník nebo skupina útočníků ignoruje oběť, vylučuje ji z konverzací či aktivit a chová se, jako by pro ně oběť „neexistovala“. Takové chování může oběť natolik zasáhnout, že se cítí naprosto nechtěná a bezcenná.

Dlouhodobé důsledky verbální šikany na psychické zdraví jsou závažné. Oběti slovního napadání často trpí nízkým sebevědomím, úzkostí, depresí a stresem. Obvykle také ztrácejí důvěru v sebe sama a ve své schopnosti, což může vést k izolaci a problémům ve vztazích s ostatními. Kvůli neustálému ponižování může takto šikanované dítě ztratit motivaci ke studiu nebo navazování sociálních vazeb. Toto vše výrazně ovlivňuje jeho další vývoj.

Psychická šikana

Psychická nebo také nepřímá šikana představuje subtilní, ale velmi zraňující formu šikany. Nezahrnuje fyzické útoky, ale zaměřuje se na manipulaci a narušování psychické pohody oběti. Tento typ šikany je často méně viditelný než fyzická nebo verbální šikana, a proto bývá těžší ho odhalit. Přesto však může mít hluboké a dlouhodobé dopady na oběť, která se cítí osamělá, bezmocná a sociálně izolovaná.

Jedním z projevů psychické šikany je vylučování oběti z kolektivu. Útočník nebo skupina útočníků může oběť úmyslně ignorovat, vynechávat ji z aktivit nebo jí dávat najevo, že mezi ostatní nezapadá. Tento typ chování bývá pro dítě velmi zraňující, protože mu způsobuje pocit osamělosti a pocit, že není součástí skupiny. Oběť se cítí nechtěná, což může vést k nízkému sebevědomí a obavám z navazování nových přátelství.

Dalším častým projevem psychické šikany je šíření pomluv a lží o oběti. Útočník o ní záměrně šíří nepravdivé informace, zkreslené příběhy nebo pomluvy, které oběti způsobují újmu. Pomluvy mají za cíl snížit oběť v očích ostatních, narušit její vztahy a způsobit jí pocit izolace. Dítě, které čelí takovému chování, se může stát nedůvěřivým, stáhne se do sebe a ztratí důvěru ve své okolí. Další z forem psychické šikany je vyhrožování, které se však neprojevuje přímo fyzickým útokem. Útočník oběti vyhrožuje ztrátou přátel, odhalením osobních tajemství nebo jinými způsoby, tak aby narušil její klid. Tyto hrozby nejsou vždy vyslovené nahlas, mohou být i nenápadné nebo naznačované, což oběti způsobuje neustálý pocit strachu a nejistoty.

Psychická šikana často zahrnuje také zneužívání přátelských vztahů. Útočník se snaží oběť manipulovat a vyvolat v ní pocit, že jí nikdo nerozumí nebo že je „špatná“. Může jít o to, že přátelství je podmíněné různými požadavky nebo že útočník oběť ponižuje a zastrašuje pod záminkou „legrace“. Tento typ šikany je často méně nápadný, protože oběť může považovat útočníka za svého „přítele“, a přesto se cítí opakovaně zraněná nebo odmítaná. Jinou formou psychické šikany je manipulace s ostatními, aby oběť ignorovali nebo ji vyloučili z aktivit. Útočník ostatním naznačuje, že by s obětí neměli trávit čas, nebo jí může připisovat negativní vlastnosti, a tak ji odsoudit k sociální izolaci. Tato taktika vytváří prostředí, v němž se oběť cítí osamělá a méněcenná, protože její pokusy o socializaci jsou ignorovány nebo odmítány.

Psychická šikana také zahrnuje veřejné ponižování a ztrapňování oběti před ostatními. Útočník se může snažit oběť zahanbit nebo ji přivádět do trapných situací, které bývají ostatními považovány za zábavu. Tento druh ponižování může u dítěte způsobit velkou míru studu a obavy z toho, že se něco podobného bude opakovat. Oběť se často začíná stranit ostatních a vyhýbat se situacím, při nichž by mohlo dojít k podobnému ponížení.

Psychická šikana je zákeřná zejména v tom, že může probíhat dlouho bez povšimnutí a bez fyzických stop. Její následky však mohou být stejně závažné jako u fyzického násilí. Děti, které zažívají psychickou šikanu, často trpí nízkým sebevědomím, pocity úzkosti, strachu z opakování šikany a sociální izolací. Dlouhodobé vystavení takovému chování může mít hluboký dopad na psychické zdraví oběti, ovlivňuje její vztahy s ostatními a schopnost důvěřovat okolí. Právě proto je důležité, aby si rodiče a učitelé všímali změn v chování dětí a poskytli jim včasnou pomoc a podporu.

Jak rozpoznat známky šikany u dětí

Šikana je často skrytá a oběti se stydí nebo bojí o ní mluvit. Rodiče by proto měli věnovat pozornost různým signálům, které mohou naznačovat, že jejich dítě trpí šikanou.

Mezi nejčastější příznaky patří:

Fyzické známky

• Nevysvětlitelné modřiny nebo zranění: Dítě může mít modřiny, škrábance nebo jiná zranění, která nedokáže věrohodně vysvětlit. Tato zranění mohou být následkem fyzické šikany.
• Ztracené nebo poničené osobní věci: Pokud dítě často přichází o školní pomůcky, oblečení nebo se domů vrací s poničenými věcmi, může to znamenat, že je terčem šikany.
• Zhoršení zdraví: Stres ze šikany může způsobovat různé psychosomatické problémy, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční potíže nebo zhoršený spánek.

Psychické a emocionální známky

• Náhlá změna nálad: Dítě, které bylo dříve veselé a bezstarostné, může být najednou smutné, podrážděné nebo úzkostné.
• Úzkost a depresivní projevy: Šikana často vede k pocitům beznaděje, nízkému sebevědomí a úzkosti. Dítě může začít trpět depresemi nebo záchvaty úzkosti.
• Nechuť chodit do školy: Dítě, které se šikany bojí, se může vyhýbat škole nebo často předstírat nemoc. Nezřídka se objevuje i záškoláctví.

Změny v chování

• Zhoršení školního prospěchu: Kvůli stresu ze šikany může mít dítě problémy se soustředěním, což se projeví na jeho prospěchu.
• Ztráta zájmu o oblíbené aktivity: Dítě se přestane zajímat o činnosti, které ho dříve bavily, protože ho mohou přemáhat pocity smutku nebo strachu.
• Ztráta přátel: Oběti šikany mohou mít pocit, že nemají žádnou podporu. Mohou se izolovat od ostatních dětí nebo ztratit kontakt s přáteli.

Jak s dítětem mluvit, když máte podezření na šikanu
Komunikace s dítětem, které může být obětí šikany, vyžaduje jemný a citlivý přístup. Je důležité, aby se dítě cítilo bezpečně a mělo prostor otevřeně mluvit o svých pocitech.

Tipy na přístup k dítěti

• Trpělivost: Dejte dítěti čas, aby se s vámi začalo cítit natolik bezpečně, aby o šikaně mluvilo. Nesnažte se ho do rozhovoru tlačit, ale nechte mu prostor.
• Empatický přístup: Ukazujte, že mu rozumíte a že ho podporujete. Dejte najevo, že jeho pocity berete vážně.
• Otevřenost: Nabídněte dítěti, že jste zde pro něj, a zdůrazněte, že se na vás může kdykoli obrátit s jakýmkoli problémem.

Příklad rozhovoru

• „Všiml/a jsem si, že se něco změnilo. Zdáš se mi poslední dobou smutný/á. Cítíš se ve škole v bezpečí?“
• „Můžeš mi o tom říct víc? Co se stalo?“
• „Jsem tady pro tebe a společně to zvládneme. Nenechám tě v tom samotného/samotnou.“

Rady

• Naslouchejte bez přerušování: Nechte dítě, aby mluvilo, aniž byste ho přerušovali nebo mu pokládali příliš mnoho otázek najednou.
• Vyhněte se unáhleným závěrům: Nesuďte situaci okamžitě a neříkejte dítěti, že přehání. Důležité je, aby cítilo vaši podporu.
• Ujistěte dítě o podpoře: Dejte dítěti najevo, že uděláte vše, co bude potřeba, aby se cítilo bezpečně.

Na koho se obrátit, když je dítě obětí šikany

Pokud zjistíte, že vaše dítě je obětí šikany, je důležité rychle jednat a vyhledat pomoc. Kromě podpory v rodině můžete využít i pomoc odbornou.

První kroky

• Školní poradenské pracoviště: ŠPP nebo speciální pedagogové mohou poskytnout podporu a informace, jak postupovat dál.
• Třídní učitel/ka: Oslovte třídního učitele a proberte s ním situaci, aby mohl sledovat chování ostatních dětí ve třídě a zajistit potřebná opatření.
• Školní psycholog: Pokud je k dispozici školní psycholog, doporučujeme s ním situaci konzultovat. Může nabídnout dítěti individuální podporu a spolupracovat se školou na vytvoření bezpečnějšího prostředí.

Externí podpora

• Poradenská centra: Existují specializovaná poradenská centra zaměřená na prevenci a řešení šikany, kde vám mohou nabídnout praktickou pomoc. Patří k nim například www.damie.cz.
• Linky důvěry: Tyto linky poskytují dětem a rodičům okamžitou podporu a konzultaci.
• Psychologové: Pokud šikana výrazně ovlivňuje psychické zdraví dítěte, doporučuje se kontaktovat odborného psychologa, který pomůže dítěti zpracovat prožité zkušenosti.

Spolupráce se školou

• Proberte s vedením školy konkrétní kroky, které lze podniknout, aby zabránili dalšímu šikanování a aby dítě cítilo podporu. Mohou zahrnovat individuální plán pro bezpečí dítěte, školní programy na prevenci šikany nebo zapojení odborníků na prevenci.
  

Jak pomoci dítěti zvládnout situaci

• Pomáhejte dítěti obnovit jeho sebevědomí. Podpořte ho, aby se zapojilo do aktivit, které ho baví a ve kterých může najít nové přátele.
• Povzbuzujte ho k rozvoji jeho dovedností a zájmů. Pomůže mu to získat nové kamarády a pozitivně ovlivnit sebevědomí.

Rozpoznání šikany je prvním krokem k ochraně dítěte a jeho psychického zdraví. Rodiče hrají klíčovou roli v podpoře a prevenci, protože jejich včasný zásah může dítěti pomoci z této obtížné situace vyjít s větší jistotou a silou. Otevřená komunikace je zásadní – když dítě cítí, že vyrůstá v bezpečném prostředí pro sdílení svých pocitů, je pravděpodobnější, že se s problémy svěří. Pamatujte, že dítě potřebuje vědět, že není samo, a že existuje mnoho cest, jak šikanu řešit a překonat. Pravidelná prevence, spolupráce s odborníky a podpora v rodině mohou šikaně předejít a zajistit bezpečné prostředí pro zdravý rozvoj dítěte.

 
 Autorka článku: PhDr. Mgr. Michaela Šedá, Ph.D., Centrum školní podpory DaMi-E (www.damie.cz)